Jak si vzpomenout na minulé životy?
Zkušenosti terapeutů poukazují na to, že k tomu, aby člověk přišel do kontaktu se svými minulými životy, je, mimo jiné zapotřebí mimořádně silné motivace, trpělivost, vytrvalost a nenechat se odradit neúspěchem. Také by si měl vybrat svou cestu a metodu. Pokud se nechceme uvést do regrese nějakým terapeutem, můžeme začít sami. Opakujme si každý večer před usnutím toto:
"Nyní usínám a ve svém snu budu prožívat své předcházející vtělení a po probuzení si budu naprosto vše pamatovat."
Další metodou je soustředěné hledění na lesklou plochu, např. křišťálovou kouli, vodní hladinu, do zrcadla apod.
"Nyní usínám a ve svém snu budu prožívat své předcházející vtělení a po probuzení si budu naprosto vše pamatovat."
Další metodou je soustředěné hledění na lesklou plochu, např. křišťálovou kouli, vodní hladinu, do zrcadla apod.
Reinkarnace
V nejvýznamější knize bráhmanů v Bhagavad Gitě se píše: "Tak, jako se člověk zbavuje starých obnošených šatů a obléká si nové, stejně tak duše uvězněná v těle se zbavuje starých těl a vstupuje do nových. Neboť smrt čeká každého, kdo se narodí a narození každého, kdo zemřel."
Jestliže jsme však již kdysi na zemi žili, proč si to nepamatujeme? Zdá se, že řada z nás si na své předchozí životy matně vzpomíná. Kdo po spatření neznámého města nezažil pocit, že zde již kdysi byl? Nebo po setkání s neznámým člověkem neměl pocit, že ho odjakživa zná? Mohly by tyto pocity mít původ v minulých životech? A jak si na to vše vzpomenout?
Někdo si scény z minulých životů může vybavit během meditace, ve snu, nebo jen tak. Většina však volí hypnotickou regresi - návrat zpět do minulých životů. Popsat tento fenomén je pro osoby těžké, nicméně shodují se v těchto bodech - pocit klidu a míru, hluk, tmavý tunel, opuštění těla, setkání s jinými bytostmi, Světelná bytost, zpětný pohled, rekapitulace, nepřekročitelná hranice a návrat. Díla od MUDr. Raymonda Moodyho netřeba představovat. V knize najdete i postup, jak takovou regresi provést (třeba nahráním vlastního slova na kazetu).
Jestliže jsme však již kdysi na zemi žili, proč si to nepamatujeme? Zdá se, že řada z nás si na své předchozí životy matně vzpomíná. Kdo po spatření neznámého města nezažil pocit, že zde již kdysi byl? Nebo po setkání s neznámým člověkem neměl pocit, že ho odjakživa zná? Mohly by tyto pocity mít původ v minulých životech? A jak si na to vše vzpomenout?
Někdo si scény z minulých životů může vybavit během meditace, ve snu, nebo jen tak. Většina však volí hypnotickou regresi - návrat zpět do minulých životů. Popsat tento fenomén je pro osoby těžké, nicméně shodují se v těchto bodech - pocit klidu a míru, hluk, tmavý tunel, opuštění těla, setkání s jinými bytostmi, Světelná bytost, zpětný pohled, rekapitulace, nepřekročitelná hranice a návrat. Díla od MUDr. Raymonda Moodyho netřeba představovat. V knize najdete i postup, jak takovou regresi provést (třeba nahráním vlastního slova na kazetu).
Já jsem věřící křesťan. Stal jsem se věřícím člověkem v 18ti letech. Uvěřil jsem tak, že jsem si nejdřív uvědomil, že mám ten nejzávažnější hřích, že nevěřím v Ježíše Krista.
Bůh stvořil člověka dokonale. Člověk však padl do hříchu. Kvůli hříchu si každý zaslouží být od Boha navždy zavržen v ohnivém jezeře, protože Bůh je svatý a spravedlivý a žádný hřích nemůže tolerovat. Bůh je však také láska. Proto nepřestal k lidem přesto mluvit a to výlučně ze své nezměrné lásky. Poslal na tento svět Svého jediného Syna Ježíše Krista, který jediný byl člověk bez hříchu. On zemřel na golgotském kříži za všechny hříchy všech lidí. Prolil svou svatou krev na očištění všech hříchů. Bůh Ho třetího dne vzkřísil z mrtvých. Pán Ježíš svou smrtí a svým vzkříšením přemohl hřích. Každý, kdo uvěří, že Pán Ježíš místo něho zemřel a vstal z mrtvých, obdrží život věčný. Už také nežije jako dřív. A nemusí se už bát smrti, protože může vědět, že po smrti přijde do nebe do věčné blaženosti. Ale kdo odmítne oběť Pána Ježíše a neuvěří Bohu, bude odsouzen do ohnivého jezera a nebude mít již nikdy možnost záchrany.