close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
♥Nejhorší je čekat na někoho,kdo už se nikdy nevrátí♥

Vzpominka

24. dubna 2008 v 20:54
Přemýšleli ste někdy o smrti??Já jo a zrovna včera...smrti se bojim a to hodně,ale utešuju se tím,že jednou dojde na všechny at už chtějí nebo ne..takže asi nejsem jediná kdo se bojí smrti..vy si treba ted říkáte ,že sem ještě mladá na to abych myslela na smrt,ale člověk neví kdy to příde a když se někdy na tím tak zamyslíte,tak někdy je mi z toho až špatně co bude potom,až budu ležet někde pod zemi...a prostě nebudu existovat a pak,pak si na mě nikdo nevzpomene:(zajímalo by mě zda je nakej posmrtnej život,ale to ví možná ti co už tam jsou...když sem byla malá umřel mi dědeček,byla sem malá a hloupá a on bydle od nás daleko,takže to beru jako bych měla jenom jednoho dědečka k tamtomu sem nic necitila protoze sem ho videla jednou za rok a to si na neho moc nevzpominam...když mi bylo 7let umřel mi bratranec když mu bylo 16 porazilo ho auto a řidič ho tam prostě jen tak nechal ležet...a on umřel a já pořád nechápala kde muj milovanej bratranec je až pak sem pochopila,že už ho nikdy neuvidim...když si predstavim,že ted mohl mit rodinu a možná i děti je to divný..a když sem ubabičky a ona tam má jeho fotku tak mam pocit jako by se na me dival...je to divny když vite,že jednou vam blízcí lide,které máte radi umřou a vy pak zuetanete samy:(někdy v říjnu mi umřel pejsek sice to byl necim krizenej ale mela sem ho rada a bylo o snad jediny zvire ktery melo rad i me ,když mi bylo do pláče šla sem za nim se pomazlit a on na mě tak smutně koukal tima svima velkyma hnědíma očima...zrovna včera sem si na to vzpomela a musela sem plakat jak me to mrzi, v nedeli nez sem mela jet druhy den rano do skoly mi mamka rekla,že at se s nim jdu rozloucit,že už ho možná neuvidim,že je na tom spatne ,tak sem za nim sla a on chudak hluchej a nemoch chodit chtel vstat ja sem si sedla na zem a vzala ho na sebe a začala plakat on se na mě podival jako by mi rozuměl,a jako kdyby mi rikal mam te rad a oliznul mě tak sem mu řekla já tebe taky:"(pak mi mamka druhy den volal ze umrel....a ja brecela a brecela možná si říkáte je to jenom pes ale byl semnou celych 16let byl na mě hodnej..štve mě to,že proč zrovna on,jedina moje sprizněná duše která mi rozuměla,když na mě všichni kašlaly..nikdo z naší rodiny ho neměl rád ,protože mame jeste jednoho psa a to je porad jenom on a on a my dva sme pro ně byly nic..já jediná ho měla ráda..a oni ho nenávidely a to jim nic ten pes neudelal...jak je ten svět nespravedlivej...a i kdybch chtela tak k jiny zvire nedokazu mit rada protože on byl ten nejlepší...tak to sem se vypovidala co sem potrebovala a už je mi lip...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucia Darke Lucia Darke | Web | 24. dubna 2008 v 21:20 | Reagovat

Smrti se neboj, nemáš proč. Musíš se s tím smířit a věr mi, že to časem půjde... Docela zajímavé je zaobírat se tím, co bude až budem ležet někde pod zemí, ale uvědom si, že ti to bude už úplně jedno a navíc, přece jenom v dnešní době a v té která ještě přijde, se pod zem pohřbívat ani nemusíš. Sama asi přeferuju prach. Tvého pejska je mi líto, jediné, co můžeš dělat, je to, že na něj budeš stále vzpomínat a možná se s ním jednou zase potkáš...

2 Nemesis Nemesis | E-mail | Web | 25. dubna 2008 v 15:22 | Reagovat

k tomu jak si mi psala na blog....malo kdo se oblika jako goth pac je to desne desne drahy:(

3 Nemesis Nemesis | E-mail | Web | 25. dubna 2008 v 19:52 | Reagovat

heh dik ale na te postedni konkretne mam maximalne rasenku pokud vubec..:D

4 El El | Web | 30. dubna 2008 v 19:05 | Reagovat

Ahoj. Psala si mi na blog :-). Jestli Chris umre. Jo umre, bohuzel. Zastreli ho tam.

5 anela anela | Web | 6. května 2008 v 20:29 | Reagovat

je to zajimavy o tom premyslet..

6 Walentine Walentine | 17. května 2008 v 13:36 | Reagovat

Milá holčino, smrti se vůbec, ale vůbec bát nemusí. Bojí se jí jen ti, kteří za svůj život nestihli udělat vše, co chtěli. Nežili naplno. Neřekli svým blízkým, že je milují. Nesplnili si své sny.

Ten, který dělá všechno pro to, aby byl šťastný... Ten, který je šťastný... se smrti nebojí. A to si piš, že to záleží jen na tobě, jestli šťastná budeš. Ne, žádná náhoda ti splnění tvých snů nepřinese, na nich musíš pracovat sama. Bůh ti dává jen příležitosti, které musíš vnímat a hlavně je využít.

Věřím, že existuje posmrtný život. Řekněme že věřím v reinkarnaci. Nepříjde ti zvláštní, že jsou ti některé věci povědomé, ale přitom si npamatuješ, že bys o nich někdy slyšela či je viděla? Narazila jsem na pár míst, které mi byly velmi povědomé. To je snad nejlehčí způsob jak si to,že jsme kdysi žili, ověřit. Ještě je regrese, ale to té se rozepisovat nebudu.

Jsme tady, abychom využili všechny příležotosti, dosáhli všeho, po čem prahneme, protože

7 Walentine Walentine | E-mail | 17. května 2008 v 13:41 | Reagovat

VŠECHNO JDE, i kdybysme za to měli trpět. Bůh by v nás nevyvolal ty touhy, které máme, kdybychom je nemohli naplnit.

A až obsáhneš všeho vědění a dojdeš k nirváně, vysvobodíš se z tohoto kruhu nekonečného převtělování a rozplyneš se v lásce. Nemůžeš chápat, co se stane s tvou duší  po smrti, pokud nebudeš meditovat a své duši naslouchat. Protože po smrti už budeš jenom duše a žádné schovávání svých emocí a lhaní sama sobě už nebude možné.. A některé lidi děsí, že s tímto životem už svázáni nebudou, ovšem materiální hodnoty omezují a brání ti v růstu. Nuže, to by bylo nadlouho, pokud bys náhodou něčemu nerozuměla a chtěla se zeptat či jen pomoct, poradit, jsem ti k dispozici.

8 Kkarroll Kkarroll | 17. května 2008 v 13:55 | Reagovat

ale to je pravda někdy když nekam jedu nikdy sem tam nebyla otku se naky veci nebo staci vejit do místnosti a pred očima se mi blejskne žeuž sem tam nekdy byla nebo to co sem dělala už sem někdy dělala je to zajímaví...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama